Dorazili jste do Ithlienu se zapečetěnou zprávou pro Faramira, jen abyste zjistili, že odešel na sever, aby se postaral o obranu Cair Andros. Faramir v Ithilienu zanechal skupinu hraničářů s rozkazem přepadnout Jižany pochodující na Cair Andros. Jejich kapitán Celador vám nabídl doprovod, jakmile budou blížící se nepřátelé zničeni.

Pokud jste se úspěšně vymotali z nástrah pelargilských hostinců a nábřeží, můžete se směle pustit do dalšího dobrodružství, které vás tentokrát zavede hluboko do ithilienských lesů. Obecně má tento 2. scénář Dědiců Númenoru – Do Ithilienu hodně drtivý nástup, o což se postará lokace Ithilienská cesta, která začíná hru jako aktivní lokace. Její efekt totiž způsobuje, že všichni nepřátelé v oblasti střetnutí mají svoji hodnotu pro kontrolu střetnutí 0, takže není šance, že byste se jim mohli v úvodu vyhnout a alespoň trochu se na střetnutí s nimi připravit. Spojenci, výzbroj či jiné vybavení, na nic není čas a rovnou jdete do střetu. Ono co se taky dá čekat, když pochodujete Ithilienem prostředkem cesty, tam vás nepřátelé přehlédnout nemohou. Navíc nepřátele máte ve hře hned od začátku – jeden Oddíl Jižanů za každého hráče. Tito haradští nepřátelé mají útok i ohrožení vylepšené o 2, pokud je aktuální karta úkolů „bitvou“ (což je), takže přestát jejich útoky není nic jednoduchého, protože od samého začátku útočí za 5. Oni a každý další nepřítel, který bude odhalen v prvním kole, na vás bez váhání skočí, takže úvodní kolo je hodně náročnou zátěžovou zkouškou. Již zaznělo, že první karta úkolu má klíčové slovo „bitva“, tudíž jakýkoliv pokrok hodláte udělat, musíte jej dosáhnout prostřednictvím zbraní, tedy hodnotou útoku namísto síly vůle.

V tom vám kromě mnoha nástrah pomáhá i karta cíle – spojence se jménem Celador. Podobně jako výše zmíněné karty, i Celador je od začátku ve hře. Jedná se o gondorského hraničáře, který vám slíbil, že vás odvede do Cair Androsu za Faramirem, ale nejdřív musí zastavit a zničit oddíl haradských. Celador je hodně obstojným bojovníkem, který je v úvodu v oblasti střetnutí a dokud je zde, účastní se aktuálního plnění úkolu. Poté co jsou hráči při plnění úkolu neúspěšní či hru opustí nějaká postava, musíte mu udělit jedno zranění. Pokud by měl opustit hru, ze hry jej trvale odstraníte. Není tedy šance, že byste na něj narazili, ani pokud byste zamíchávali odhazovací balíček do balíčku střetnutí. Celador má přitom pro pokračování scénáře klíčovou úlohu, protože pokud je ve hře, když splníte 1. kartu úkolu, můžete přeskočit úkol číslo 2 a přejít rovnou do třetí etapy. To byste ale do té doby nesměli v součtu celkem třikrát mít neúspěšné plnění úkolu nebo nepřijít o 3 postavy. Jak bylo řečeno, každý tento počin odstartuje jeho vlastní povinný efekt, který jej zraní. Pokud se zdárně dostanete na konec „jedničky“ a Celador je naživu, přechází pod kontrolu prvního hráče společně se všemi ostatními hraničáři, kteří se v oblasti odhalení vyskytují. V balíčku střetnutí jsou totiž ještě další dva Ochránci Ithilienu, kteří po odhalení naskočí do oblasti střetnutí (kde se podobně jako Celador účastní plnění úkolu) a dostanou „nápor“, který je nahradí jinou kartou. Také tito hraničáři pak na konci „jedničky“ přecházejí k prvnímu hráči jako jeho postava, se kterou již může zacházet, jak uzná za vhodné. Zajímavé je, že Ochránce Ithilienu má i efekt stínu, který zraní útočící postavu, takže tuhle kartu budete vídat opravdu hodně rádi.

Už jsme si řekli, že Celador je pro pokračování dobrodružství důležitou postavou. Udržet jej ve hře je poměrně složité, protože při útocích za hodnotu 5 od Oddílu Jižanů a při plnění úkolu prostřednictvím útoku se jeho reakce spustí vcelku snadno. Pokud se nakonec dokážete první „bitvou“ prokousat a Celador je na vaší straně, může vás odvést po tajných stezkách do Cair Andros a zcela vynecháváte etapu 2. Pokud Celador hrdinně padl, jste zatlačeni nečekanou přesilou haradských a musíte se zoufale bránit drtivým úderům během jejich protiútoku. V této části scénáře se poprvé setkáváte s klíčovým slovem „obležení“, kdy pokrok scénářem představuje vaše obrana a započítává se pro plnění úkolu namísto síly vůle. K tomu má samotný úkol Lukostřelbu X (X je počet hráčů), kdy každé kolo musíte mezi svoje postavy dle svého výběru distribuovat X zranění. Zranění se tak množí a obrana je skutečně přetížená, protože ji potřebujete jak na odolávání útokům nepřátel, tak pro postup scénářem. Pokud tuto etapu udoláte a obstojíte proti hordám nepřátel, nevydáváte se křivolakými stezkami Ithilienu, ale směřujete co nejpřímější cestou ke Cair Androsu (vynecháváte etapu 3 a jdete rovnou do čtyřky).

Pozor, ona ale ani třetí etapa není ničím odpočinkovým. Nejedná se ani o bitvu, ani o obležení, takže plnění úkolu má standardní pravidla, ale karta úkolu zakazuje střetnout se s nepřáteli dobrovolně i povinně, zkátka nekonají se žádné kontroly a nepřátelé se hromadí v oblasti střetnutí. Touto částí to chce opravdu proletět, protože při pomalém postupu se může nahromadit tolik nepřátel, že jejich úder ve čtvrté části by mohl být opravdu zdrcující. Ať už jste šli po tajné cestě nebo se potýkali s plnou silou Jižanů, nakonec (doufejte) dosáhnete ostrovní pevnosti Cair Andros, kde vše vyvrcholí v závěrečném střetu. Na pevnost se totiž valí hordy nepřátel a hrozí, že zůstanete odříznuti venku i se svitkem, pro jehož doručení jste již tolik vytrpěli. V tuto chvíli začíná závod s časem. Jakmile se ohrožení alespoň jednoho hráče dostane na hranice 37 a vyšší, standardní karta úkolu se mění v obležení, protože nepřátelé očividně dosáhli hradeb. 37 není nijak nízké číslo, ale v tomto scénáři se blíží závratně rychle, protože karta čtvrtého úkolu povinně navyšuje ohrožení každého hráče o dva bonusové body na konci kola, takže se musíte v každém kole vypořádat s celkovým navýšením hned o tři body. A nezbývá, než doufat, že máte ještě dost sil se do pevnosti dostat a ubránit se dotírajícím divochům…

Tak co tomu říkáte? Docela dřina. Ne náhodou je tento scénář pokládán za jeden z nejnáročnějších vůbec.

Sepsal pro vás Libor


Ithilien

Ithilien byl krásný a zelený region v Gondoru na hranici s Mordorem. Nepřátelské síly během historie prošly tímto krajem nesčetněkrát, přesto ale si Ithilien udržel svoji původní krásu a zeleň. Po Válce o Prsten se Ithilien stal knížectvím Gondoru a Faramir byl jeho prvním princem.

Geografie:

Ithilien ležel na východní straně řeky Anduiny mezi řekou a Horami stínu. Sever Ithilienu představoval vrchy Emyn Muil a bažiny Vlhké pláně, které na východě přecházely do Mrtvých močálů. Řeka Poros pak představovala jižní hranici Ithilienu.

Mezi severním a jižním Ithilienem tekla řeka Morgulduina. Morgulská silnice se táhla podél této řeky z Osgiliathu na řece Anduině až po Morgulské údolí v Horách stínu. Morgulská silnice tvoří křižovatku s Haradskou cestou, která ji protíná a vede z jihu na sever k Černé bráně.

Vrchy pojmenované Emyn Arnen se nacházely na jihu Ithilienu na dohled městu Minas Tirith. Severní Ithilien byl zase útočištěm skrýše Hanneth Annun, která se nacházela za vodopádem, jež spadal do Zapovězeného jezírka. Voda z jezírka vytékala a pokračovala na západ do oblasti Cormallenských polí a vlévala se do Anduiny. V Ithlienu bylo mnoho dalších potůčků, jezírek a vodopádů, proto byl tento region nazýván jako země mnoha pramenů.

Ithilien byl také znám jako zahrada Gondoru. Byla to země s bujnou vegetací, z nichž většina byla vysazena lidmi z Gondoru. Byly zde háje jasanové, vavřínové, cedrové, cypříšové, jedlové, jalovcové, myrtové, dubové a olivovníkové. Rostl zde hojně vřes, kapradiny, mech a šípky. Z květin se tu dařilo sasankám, hyacintům, kosatcům, liliím a divokým růžím. Byliny jako majoránka, petržel, šalvěj a tymián zde rostly také hojně.

Vzduch v Ithilienu byl svěží a zdravý. Od jihu sem proudil mořský vzduch, zatímco země byla chráněná na východě Horami stínu a Emyn Muilem. Když se stalo, že byl měsíc v úplňku na západě, Ithlien se koupal ve stříbrném světle.

Historie:

Gondor byl založen v roce 3320 Druhého věku. Hlavní město bylo v té době Osgiliath a bylo vybudováno na řece Anduině. Polovina se rozkládala na západním břehu řeky v oblasti Anórien, a polovina zase na východním břehu řeky v oblasti Ithilienu. Elendilovy synové, Anárion a Isildur, měl každý pevnost na opačné straně řeky. Anárion přebýval v Minas Anor, později Minas Tirith a Isildur si za svůj domov zvolil Minas Ithil. Mimo jiné byly v Ithlienu postaveny i další stavby jako kamenné obloukovité mosty, kamenné nádrže a na křižovatce cest byla postavena velká socha krále.

Sauron se tajně vrátil do Mordoru v roce 3429 Druhého věku a uchopil se vlády nad Minas Ithilem. V roce 3441 byl však Sauron poražen ve Válce Poslední Aliance. Minas Ithil padl zpět do rukou Gondoru a byl opraven. Strážní byli dokonce dosažení i do věže Cirith Ungol, nejvýchodnější výspě obran Ithilienu.

V roce 1432 Třetího věku započal Příbuzenský svár, tedy občanská válka. Skupina rebelů byla vedena Castamirem a postavila se proti králi Eldacarovi, protože jeho matka nebyla z Gondoru, ale z Rhovanionu. Když Eldacar nastoupil na trůn, jižní provincie proti jeho vládě povstala. Castamir v čele armády oblehl hlavní město Osgiliath, ale Eldacarovi se podařilo uprchnout. Hlavní město bylo vypáleno a palantír, který se v něm nacházel, byl ztracen. Eldacar se skryl v Rhovanionu u svých příbuzných. Castamir na deset let ovládl gondorský trůn, ale pod jeho krutou vládou se zemi vůbec nedařilo. V roce 1447 Eldacar využil příležitosti a v čele oddílů severních provincií vyhnal Castamira z Osgiliathu.

V roce 1636 Třetího věku se šíří Velký mor a pustoší Gondor. Mor si vyžádá mnoho lidských životů. Minas Ithil se stal opuštěnou pevností. Nejvíce byl však zasažen Osgiliath a mnoho obyvatel uteklo do Ithilienu.

V roce 1944 Třetího věku byl král Ondoher poražen v bitvě před Černou bránou Vozataji z Rhúnu. Vozatajové pak napadli Ithilien ze severu. Současně armáda haradských vstoupila do Ithilienu z jihu. Earnil však poráží nepřátele jak na severu, tak na jihu. Vozatajové byli s konečnou platností poraženi v Bitvě u tábora.

Nazgulové se vrátili do Mordoru v roce 2000 Třetího věku a oblehli Minas Ithil. Město s konečnou platností dobyli v roce 2002 Třetího věku a přejmenovali jej na Minas Morgul. Morgulské údolí se stalo místem strachu a děsu, a proto mnoho lidí z Ithilienu uprchlo. V roce 2050 Třetího věku se král Earnur vydal do Minas Morgul čelit samotnému Černokněžnému králi v boji. Do Gondoru se však již nikdy nevrátil a od té doby v něm vládli Správcové.

V roce 2475 Třetího věku se armáda z Mordoru vydala Ithilienem. Osgiliath byl nadobro zničen a opuštěn. Boromir, syn správce Denethora I. získal Ithilien zpět (nejedná se o Boromira ze Společenstva Prstenu). Haradští napadli Ithilien znovu v roce 2885. Na pomoc Gondoru přišli Rohirové, kteří společně porazili haradské u řeky Poros. Dvojčata, synové Folcwina Rohanského, byla zabita v bitvě. Byli pohřbeni společně na břehu řeky Poros v jižním Ithilienu a přes jejich mohylu se báli nepřátelé Gondoru přejít.

O několik let později do Ithilienu opět vtrhli nepřátelé z Mordoru. Většina obyvatel Ithlienu opustila své domovy a vydala se na západ, i když někteří zůstali. Ithilien započali hlídat hraničáři. V roce 2951 se Sauron do Mordoru oficiálně vrátil a zbytek obyvatel Ithilienu uprchlo. Zůstali pouze hraničáři.

20. června 3018 Válka o Prsten započala a Pán Nazgúlů vedl vojska do Osgiliathu. V této době vedli obranu města Boromir a Faramir, synové správce Denethora II. Sauronovy síly obsadily východní část města, ale Boromir s Faramirem zničili most přes Anduinu, a tak se jim podařilo udržet západ města. Faramir se do Ithilienu vrátil dne 1. března 3019 a byl vůdcem téměř tří set hraničářů. 7. března 3019 Faramir se svými muži napadl armádu haradských, kteří putovali do Mordoru. Téhož dne Faramir potkal i Froda Pytlíka se Samvědem Křepelkou. Frodovi a Samvědovi se v Ithilienu velmi líbilo, protože jim připomínal tolik milovaný Kraj. Hobiti s Faramirem odešli do skrýše Hanneth Annun, kde strávili noc. Glum byl nalezen u Zapovězeného jezírka, kde jej hraničáři chytli. Faramir se s hobity rozešel dne 8. března a Frodo se Samem a Glumem putovali dále Ithilienem. Během svého putování Ithilienem Frodo se Samem narazili i na velkou sochu krále, která však byla zničena a skřety znetvořena. Hlava sochy byla nahrazena kamenem a hlava samotná ležela u silnice. V tu dobu se paprsek světla od západu dotkl hlavy a Frodo si povšiml, že obkvetla květy do podoby koruny.

Té noci hobiti pokračovali Morgulským údolím a viděli vojsko Černokněžného krále Angmaru. Vojsko putovalo Ithilienem, ale dne 15. března 3019 bylo nakonec poraženo na Pelennorských polích. Dne 18. března 3019 vedl Aragorn svoje vojsko přes Ithilien k Černé bráně, kde byl zničen Prsten a Sauron definitivně poražen. Frodo a Sam byli zachráněni a ze svých zranění se vzpamatovávali v Ithilienu. Do Gondoru přišli až 1. května na korunovaci krále Aragorna.

Poté, co byl Aragorn korunován, udělal z Ithilienu knížectví a Faramira ustanovil prvním princem. Faramir s Éowyn a jejich synem zde našli domov. Faramir poté vyčistil východ Gondoru od skřetů a psanců. Morgulské údolí bylo od zla očišťováno po několik let. Éowyn milovala rostliny a sama pracovala na obnově Ithilienu. Legolas do Ithilienu přivedl elfy z Lesní říše, kteří zde vytvořili zahrady a vysadili rostliny a stromy. Ithilien se postupně stal nejkrásnějším místem ve Středozemi.

Zdroj: svet-stredozeme.blog.cz


Originální znění karty v EN:

Celador
Type: Objective
Encounter Set: Into Ithilien
Gondor. Ranger.
While Celador is in the staging area, he is committed to the current quest.
Forced: After players quest unsuccessfully or a character leaves play, deal 1 damage to Celador.
If Celador leaves play, remove him from the game.

Set: HON Number: 25
Quantity: 1
Illustrator: Magali Villeneuve

 

Sdílej kartu s přáteli !

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.