V hostinci vám Pán Alcaron předá svitek s pečetí Gondoru a požádá vás, zda byste jej doručili Faramirovi do Ithilienu. Nervózně však pohlédne ke dveřím, které se právě otevřely, a v nichž stanulo několik banditů, kteří neváhali a vyrazili směrem k vám.

Příprava: Lokace Skákající ryba se stane aktivní lokací a Alcaronův svitek je umístěn na některého z hrdinů.

Vaším úkolem ve scénáři Nebezpečí v Pelargilu, což je vlastně první scénář z třetího rozšíření Pána Prstenů LCG s názvem Dědicové Númenoru, je dopravit svitek od Pána Alcarona Faramirovi do Ithilienu, přičemž hned ve městě Pelargilu se vám jej pokusí vyrvat z rukou horda přístavních zlosynů a hrdlořezů. K prvnímu setkání dojde v hostinci Skákající ryba (Leaping Fish), který začíná hru jako aktivní lokace. Tento hostinec je doslova hnízdištěm lupičů, protože pokud má některý z vašich hrdinů (a na začátky hry jej má) u sebe Alcaronův svitek (Alcaron’s Scroll ), je na začátku fáze úkolu odhozeno tolik karet z balíčku střetnutí, kolik je hráčů, a každý nepřítel ihned naskakuje do hry. Cílem by tak mělo být co nejrychleji z hostince vypadnout na nějaké přehlednější místo, kde se to zlosyny tolik nehemží, nebo se pro začátek svitku rychle zbavit. Prostě popadnout nějakou zbraň nebo židli a pustit se do nich a nechat papír papírem, ten vám v boji nepomůže. Jak se dopisu zbavit? Tím se dostáváme ke kartě tohoto cíle, na níž je povinný efekt, že jakmile je dotyčný hrdina poraněn nějakým nepřítelem, o svitek přichází a tento je přiložen k nepříteli, který jej dokázal hrdinovi vyrvat z rukou. Ke svitku se dá dostat jedině tehdy, pokud není k nikomu připojen, tedy pokud byl nepřítel, který svitek ukradl, zabit (i když v tomto scénáři bych se spokojil s termínem zneškodněn, protože z celého děje doslova dýchá ta atmosféra hektického boje v taverně, při kterém létá vzduchem nábytek a korbele). Potom je vložen zpět do oblasti odhalení a vy můžete při akci pokleknout svého hrdinu a svitek opět sebrat.

Kromě rvačky s nepřáteli se musíte snažit probojovat nejprve z taverny ven a následně dal městem k troufalci, který vám nakonec s přechodem do druhé etapy svitek sebere. K tomu používáte klíčové slovo na kartě úkolu „bitva“, kdy postavy vyslané plnit úkol si nepočítají sílu vůle, ale svoji útočnou sílu. Drobným strategickým tipem je nedbat tolik na to, abyste svitek měli v rukou po celé dobrodružství, protože při přechodu do druhé etapy vám jej stejně nějaký nepřítel sebere a nutnou podmínkou k postupu je svitek až při přechodu do třetí části.

Sepsal pro vás Libor


Svitek

Svitek je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to kniha, kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě.

Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů papyru nebo pergamenu. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné.

Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z Mezopotámie, z Číny i z Japonska. Mezi nejslavnější svitky patří Kumránské svitky s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti Mrtvého moře. V Číně byla roku 1907 objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku 868; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter.

Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat kodex, vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s křesťanstvím a možná ovlivnilo i vývoj biblického kánonu: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.

Přes zřejmé výhody kodexu se svitky běžně užívaly po celý středověk, někdy v takovém uspořádání, že sloupce či „stránky“ byly orientovány po délce svitku a svitek se odvíjel přes hranu pultu. V ortodoxní židovské bohoslužbě se svitek dodnes užívá pro předčítání Tóry.

Zdroj: WIKIPEDIA



Originální znění karty v EN:

Alcaron’s Scroll
Type: Objective
Encounter Set: Peril in Pelargir
Scroll.
If unattached, return Alcaron’s Scroll to the staging area and it gains: “Action: Exhaust a hero to attack Alcaron’s Scroll to that hero.”
Forced: When the hero with Alcaron’s Scroll attached is damaged by an enemy attack, attach Alcaron’s Scroll to that enemy.

Set: HON Number: 19
Quantity: 1
Illustrator: Jason Ward


 

Sdílej kartu s přáteli !

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.